UA-63332126-3

Co ta hlava?

Co ta hlava?

Motivace je důležitá, kždá z nás je tedy na té vyšší úrovni, že si uvědomuje, že věci příjemné – jako je sníst celou čokoládu nebo něco nezdravého ve velkém množství –  bude mít pro nás následky – zdravotní, estetické, v mínění ostatních lidí, v omezení našich sportovních aktivit a možná i aktivity vůbec.

Všimli jste si někdy, že lidé mentálně nemocní, kteří mají ovšem v pořádku zažívání bývají většinou při těle? Dělají pro sebe instinktivně ty základní slasti a jídlo k nim patří. Oni vědí, že je to příjemné, ale nejsou schopni domyslet důsledky.

V tom se tedy lišíme a to jsem ráda.

1. Kdo už chce začít dostává se na první myšlenkovou úroveń zhubnout chce, uvědomuje si, že to bude dobré z více důvodů, zatím se bojí, jestli to bude únosné, co to bude obnášet , cena je důležitá, to chápu, jestli ho to nebude moc otravovat atd, atd.  /Nultou úroveň popíši jen v závorce, protože pokud jste tady na stránce, tak už k ní nepatříte –  Dokonce některé dámy mají ten způsob úvahy, že než by takovou službu využily a zkusily něco nového, raději zůstanou tlusté, přece by někdo na nich vydělal, práci druhého člověka nevidí. Tak tady je,myslím, zbytečné , aby uvažovaly nad nějakou postavou, raději doporučuji zakoupit velkou zástěru a tepláky s volnou gumou, však je levné a dorostou do ní za pár měsíců./

2. Další pokrok v úvahách přichází až po několika dnech nebo týdnech, docházím k tomu, že to zvládnu, když rodině budu vařit smažené, sobě něco šoupnu do trouby nebo na gril, nemusím sníst všechno, co jim vařím, dokonce mám uspokojení z toho, že jsem to kuře snědla pečené a ne smažené, do práce si nadělám malé svačinky a oběd v restauraci nebo jídelně částečně přizpůsobím programu. Ještě mám chutě a víkendy jsou pro mne za trest, mám strach z oslav a vybočení z pravidelnosti mi dělá problém. Ale už jste šikovná, už přemýšlíte nad dávkou, kterou tělo potřebuje na den, nad svojí pohybovou aktivitou, prostě jste už nad úrovní jedna o velký kus – úroveň dva

3. Už vím, že když je něco nezdravé a mám na to chuť ,nemohu se tím nacpat každý den, ale občas ano, ale musím zbytek svého jídelníčku ten den, popřípadě den následující přizpůsobit a ubrat si tuky nebo cukry jinde, vím, že nejošidnější jsou jednoduché tuky a živočišné tuky, když připravuji ostatním jídlo z vepřového, sobě ho udělám třeba stejné, ale bude z kuřete nebo z ryby, když peču buchtu, zvážím , zda mi stojí za to, abych ji jedla nebo ne, když vidím ostatní členy rodiny jíst k snídani hemenex, mám radost z půlky cel.rohlíku, plátku dr.šunky a plátku nízkotučného sýra a dvou kiwi, dělám něco pro své zdraví, však za chvíli si dám zase svačinku. Možná Vám to přijde už dost ujeté, ale je to pouze první stupeň radosti a brzy uvidíte proč – úroveň tři.

4. Nejen že jsem schopná hlavou zvládnout chutě, jsem schopná při té chuti zvolit náhradné řešení, které zasáhne moje tělo méně/ čokoláda – tuk + cukr  oproti oplarce s ceeáliemi s minimen tuku nebo ovocnému fit nízkotučnému jogurtu, vše je sladké/.  Hledám záměrně dietnější varianty stravy pro celou rodinu a už i oni je začínají jíst, tady je ta radost ještě větší, protože děláte něco i pro své blízké – úroveň čtyři.

Tak třeba mne odsuďte, ale musela jsem to tdy napsat, abyste si v duchu zapátrali v hlavičce, kde jste, jaký kus cesty jste už ušli.

 No a vyhodnocení???

Nultá úroveň – zkouší třídenné diety z asáků a diví se, že zase tloustne, zástěra se bude hodit i do budoucna.

První úroveň – je nakročeno dobrým směrem, jen motivace je ještě asi slabší a přetvává strach z náročnosti, pokud půjde člověk dál, může zhubnout efektivně.

Druhá úroveň – chápání už započalo, jsme ochotné vložit do toho určitou energii, motivace je zatím vnější, hlavně vzhled a oblečení, chybí přesvědčení sebe sama, že nemusím sníst vše, co sní moje rodina, tady se už dá zhubnout dlouhodobě.

Třetí úroveň – už chápu, že nejsem otrok zdravé výživy, ale mohu si tak dobrovolně vylepšit zdraví a změna postavy přijde s tím. Mám vnitřní radost z toho, že jím zdravě a nepovažuji to za omezování, ale za svou přednost, mám z toho radost a mám radost i ze sportovních aktivit, pokud mi to zdraví nedovolí, tak se raduji aspoň z vycházek. Stres z nového způsobu žití a jídla mizí, jsem klidná a cítím se skvěle, tady dojde nejen k dlouhodobému zhubnutí, ale také k ozdravění organismu na delší dobu.

Čtvrtá úroveň – Všechno co u třetí a ještě radost, že si to vše mohu užívat s blízkými v rodině a popřípadě s kamarádkou, celoživotní udržení váhy i zdraví.

Tak Vám všem držím palečky, abyste došli aspoň na trojku, můj cíl je vás podporovat po celou dobu programu, abyste se tam dostali. Zdraví Eva

Dotazy související s myšlením o jídle:

Zase vůle verzus přesvědčení a mozek

(Eva, 23. 4. 2012 )

Už zase jsem měla mezi emaily jeden, co zaváněl tímto bojem s vůlí a nebylo v něm ani památky po myšlení.
Nižší fáze je vůle, jedinec nezapojuje moc přemýšlení, aby si zdůvodnil svoje jednání, jen schematicky drží to, co smí a co ne. Je to namáhavé vysilující a končí to dříve nebo později neúspěchem, nemyslíme na motivaci a cíle, jednáme jako automat. K tomu nás vede doba a spěch. Selhání pouhé vůle bez rozumu vede k depresivnímu stavu a chuti vše vzdát.
Vyšší fáze, mám cíl a znám cesty dosažení, své jednání řídím při pomyšlení na cíl vůlí, ale vůle je podložená motivací, volní rozhodnutí je v mozku zdůvodněno rozumem, to je jediná cesta a správná, vidět za jídlem jeho přínos pro tělo – např. nenacpu se uherákem, když vím, že obsahuje 58 % tuku a spoustu soli, což mi udělá v těle paseku na týden.
Navíc při selhání v tomto případě nenásleduje deprese, ale odhodlání další dny popjmout dle rozumu.

Dneska jsem měla dotaz, který by mohl zajímat i ostatní!!!

(Eva, 3. 5. 2012 )

Paní psala:“ Dobry den, tak jsem ještě pořád nachlazena váha stojí, tak nevím, jestli mám s dietou pokračovat, zatím jídelniček držím .“
A jsme zase u podstaty věci, jak přestat, s čím přestat?
Tak chci jíst zdravě nebo se chci nadupat něčím nezdravým a mám pocit, že mi to nějak pomůže?
Jasně, že při nachlazení je voda ve slitznicích a tělo má v sobě zánět, bojí , že zemře a zadržuje jako u každé nemoci vodu, ale to přece se zdravou stravou nemá nic společného, ta mu může leda pomoc, dejte třeba ovocný den nebo šťávový plný vitamínů, ale přestat můžete jen v souvislosti, že volíte jinou cestu než tu zdravou, s tím nemá nachlazení nic společného.

Napsat komentář