UA-63332126-3

Pitný režim

Je moc důležitý, snad si tedy zaslouží samostatný oddíl.

Na potřebu pití nás může upozornit žízeň, ale je dobré vědět, že žízeň není časnou známkou potřeby vody, protože se objevuje až v okamžiku 1-2% dehydratace. Pocit žízně se navíc snižuje ve vyšším věku. Na druhou stranu zvýšený pocit žízně může být i příznakem některých chorob (např. cukrovky) a existuje i tzv. návyková žízeň, která nemusí být známkou potřeby tekutin.

Vím, že mám dost pít , ale proč vlastně? Představme si , co všechno voda v těle má za úkol:

– udržuje buněčnou stálost a rovnováhu vnitřního prostředí

– rozpouští se v ní většina živin, bez jejího dostatku nám vázne jejich vstřebávání

– zapojuje se do procesu přeměny energie

– je součástí krve a přenáší tělem důležité látky

– odplavuje odpadní a jedovaté látky z organismu

– pomáhá při regulaci tělesné teploty

– zvlhčuje klouby, míchu a sliznice

– u žen v těhotenství chrání plod

Obráceně, když nepijete kolem minimálně 1,5 až dva litry za den, hromadí se vám v těle odpadní látky a pomalu otravujete sami sebe, jste nervózní, začne Vás bolet hlava, jste stále unavenější a hrozí i omdlení.

Některé se mohou po doplnění potřebného množství tekutin upravit, jiné se stanou dlouhodobými – například únava, snížení výkonnosti, tvorba ledvinových kaménků. Při pouhé pětiprocentní dehydrataci organismu se objevují křeče a nevolnost, při ztrátě více než 10 % tekutin přicházejí úpal, halucinace, vysoká tělesná teplota a podobně. Pokud nedostatek tekutin trvá delší dobu, tělo si začne odebírat vodu z tkání a orgánů, krev se zahušťuje, zpomalují a znesnadňují se trávicí pochody, v těle zůstávají metabolické zplodiny. Nastává intenzivnější štěpení tuků a bílkovin, člověk trpí nechutenstvím a odmítá přijímat suché potraviny. Ztráta 10 % vody způsobuje závažné poruchy, snížení jejího celkového obsahu v těle o 20 % vede ke smrti. Ovšem stejně nebezpečné může být pro tělo i nadměrné množství tekutin – hyperhydratace, která snižuje koncentraci rozpuštěných látek. Následky se mohou kromě viditelných otoků projevit například také poruchami krevního oběhu, mozkové čiinosti a vidění, křečemi a potížemi s ledvinami.

Nejen při redukčním jídelníčku , ale pro naše zdraví bychom měli správně, dostatečně a pravidelně pít. Je mnoho mýtů, které se nezakládají na pravdě a naopak je mnoho pravd, které jsou neprávem zpochybňovány coby mýty. Jaká tedy jsou pravidla pitného režimu?

  1. Je nutné pít rovnoměrně v průběhu celého dne, a to již od rána
  2. Nečekejte, až budete mít žízeň, žízeň je již projevem mírné dehydratace
  3. Zvažte, jaká tekutina se stane základem vašeho pitného režimu
  4. Základem pitného režimu by měla být dostatečně kvalitní čistá voda nesycená. Jedině ta je vhodná pro všechny bez rozdílu. Vhodnost ostatních nápojů se liší v souvislosti s potřebami konkrétního organismu, probíhající aktivitou, zátěží, klinatem atd.
  5. Důležité je, aby zvolená voda měla prokazatelně vyvážený obsah minerálů. Omezujte přímou konzumaci většího množství silně perlivých vod. Volný CO2 může narušit proces zažívání a vyvolávat potíže.
  6. Omezujte konzumaci slazených limonád a kolových nápojů. Jsou bohatým zdrojem cukru a jejich konzumace může citelně ovlivnit denní příjem energie. U dětí může v mnoha případech i za obezitu.
  7. Se zvýšením zátěže zvyšujte i spotřebu tekutin.
  8. Jako nejvhodnější tekutiny pro horké počasí jsou čistá voda nebo nakyslé či nahořklé nápoje. Sladká chuť pocit žízně zvyšuje.
  9. Ovocné „nektary“ by neměly tvořit hlavní část denního příjmu tekutin. Vyrábějí se totiž zředěním již jednou vylisované ovocné dřeně pitnou vodou.
  10. Při chladnějším počasí si vyberte opravdu dobrý čaj, hlavně ovocný, višňový, jahody se smetanou, mátový, hruškový. Uvařte si vždy aspoń dva hrnky a pijte a pijte, aspoń 8 hrnků za den.

Vhodné nápoje
Ke stálému pití pro osoby bez rozlišení věku a zdravotního stavu jsou nejvhodnější čisté vody – pitné z vodovodu (studny) nebo balené kojenecké, pramenité a slabě mineralizované přírodní minerální vody bez oxidu uhličitého. Tyto vody lze konzumovat bez omezení množství úměrně k potřebám organismu.

K vhodným nápojům patří též vodou ředěné ovocné a zeleninové šťávy, neslazené a ne moc silné čaje (vhodné jsou zvláště zelené a ovocné). Bylinné čaje, pokud nejde o cílenou léčbu, by se měly pít raději slabé a je vhodné je střídat.

Vody sycené oxidem uhličitým jsou oblíbeným osvěžujícím nápojem, ale jejich zdravotní nevýhody převažují nad výhodami a proto by neměly být konzumovány pravidelně, ale jen omezeně a výjimečně.

Káva (kofein) a alkoholické nápoje nejsou součástí pitného režimu (nelze je počítat do potřebného denního objemu tekutin), mohou být pouze chuťovým doplňkem stravy. Rozhodně by se měly užívat s mírou. Ani zdravý dospělý člověk by neměl vypít denně víc než 0,5 litru piva nebo 0,2 litru vína. Káva by se měla pít se sklenicí čisté vody.

Abyste pochopili, proč stále říkám dost pij, pokud tělo nedostane jeden den dost tekutin, brání se a šetří, zadržuje je okamžitě následující den na horší časy. Pokud pít začnete trvá mu asi 5 hodin než rozpozná, že sucho už nehrozí a potom začne uvolňovat nahromaděnou vodu z tkání a ještě čůráte, část té vypité. Takže se lítá na Wc častěji. Když to vydržíte dva dny a nahromaděná vody z tkání odejde, nejen , že vážíte méně, ale taky chození na záchod se upraví, jen si to nepokazit a píz ptavidelně a dost.

Napsat komentář